„Já jsem nikdy nechtěla vyloženě umřít. Chtěla jsem na chvíli přestat existovat.“ Jana Vítová byla podle maminky nejšťastnějším dítětem pod sluncem. V šesti letech zažila sexuální zneužití, ve třinácti první panickou ataku a později období, kdy nevěřila, že se dožije třiadvaceti let. Dnes stojí za projektem ataka.space a mluví o naději, kterou kdysi sama nedokázala vidět. V podcastu O životě zblízka otevřela svůj mimořádně osobní příběh – bez přikrášlování, ale také bez sebelítosti.
