Ještě před pár týdny znal Bobík ze života hlavně provaz, stůl a lidský křik. Dnes běhá po louce, chodí na procházky a pomalu poznává, jaké to je mít člověka jen pro sebe. Jeho příběh zaujal čtenáře Benešovského deníku natolik, že se po zveřejnění článku ozvala paní z Nymburska. Sedla do auta, přijela do útulku Naděje pro čtyři packy v Opřeticích – a Bobíka si odvezla domů.
